Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie

 

Založení klubové činnosti pinčů v Československu, po roce 1993 na Moravě a v Čechách.

 

Klub chovatelů hladkosrstých pinčů

…vznikl v roce 1979. Soustředil v něm všechny chovatele čistokrevného plemene z celé republiky (t.j. i ze Slovenska). Ústředí klubu bylo v Praze a jeho snahou, jak se uvádí v ABC chovatele, je plemeno udržet a posilovat jeho kvalitu, nikoli množství. Pes – pinč -má mít především velmi dobrý vzhled a harmonický pohyb, silné svalstvo (proto jsou naši psi vhodní i na cvičení agility) a z toho vyplývá harmonické zaúhlení končetin. Má mít dobrou srst a celkově pěkný výraz – pak bude působit jako typický představitel plemene.

V roce 1979, kdy byl klub založen, bylo registrováno pouze 24 chovných jedinců. Vlastním chovem se však zabývalo jen několik chovatelů. Získáním nových chovných jedinců se podařilo rozšířit chovatelskou základnu. K 1. 1. 1982 bylo registrováno již 87 chovatelů.

 

Klub pinčů se sídlem v Brně

...vznikl odtržením z původního Českomoravského klubu hladkosrstých pinčů, a to v l. pololetí roku 1990. Klub byl zaregistrován u FMV jako samostatný právní subjekt a v tu dobu si mohli stávající členové vybrat, kde kdo chce chovat. Pro upřesnění adresáře se zpracovávala agenda členů prostřednictvím dr. Evy Rotreklové v Brně. Byl zpracován Organizační řád klubu, se kterým byli členové „moravského“ klubu seznámeni ve Zpravodaji (tehdy „Pinčovi“) a měl působnost na území Čech, Moravy a Slezska s platností od 1. 1. 1991.

Ke dni 10. 3. 1993 byl zaregistrovaný definitivní název: Československý klub pinčů (Klub pinčů se sídlem v Brně).

Základním důvodem pro osamostatnění části členské základny okolo dr. Rotreklové byly názory na chovnost chudochrupých jedinců.

Rozdělením klubu vznikl tzv. klub pražský: Českomoravský klub hladkosrstých pinčů (ČKHP), který zastřešuje p. Jaroslava Dvořáková z Pyšel a náš Klub pinčů ČR se sídlem v Brně. Prezidentkou klubu byla dr. Rotreklová, která byla nejen „tahounem“ klubu, ale především svou odborností byla velkým pomocníkem v chovu pinčů se snahou z našich pejsků vygenerovat kvalitní jedince. Mnoho našich členů znalo dr. Rotreklovou osobně a vážilo si jejího lidského přístupu k řešení všech problémů.

Listováním ve starých Zpravodajích klubu by bylo vhodné připomenout část úvodního slova dr. Rotreklové v “Pinčovi 1/92“:

 

„…Naše láska k pinčům a naše klubové přátelství by nemělo končit třeba neúspěšnou bonitací, ale Klub by měl zůstat zajímavý pro majitele takových psů i nadále. Vždyť vlastnit psa přece není jen uskutečnit svou touhu po chovu. Naopak většinou by si měli lidé svého psa pořizovat pro jeho povahu, vzhled a schopnosti.

A chov – to by měla být taková “odměna věrným“. Protože bez hlubokého přátelství mezi člověkem a psem i chov ztrácí na ceně a stává se tvrdou obchodní záležitostí, kde pro kamarádství, opětování lásky, soucit a další krásné city, není čas. Někteří “velkochovatelé“ tak mnohdy vlastně opravdový vztah mezi ochočenou šelmou a člověkem, založený na vzájemné dobrovolnosti – ani nepoznají. Škoda je oboustranná.

Všude v cizině jsou kluby tvořeny většinou z majitelů a opravdových “fandů“ svých plemen. Na výstavy přijíždějí nejen vystavovatelé a diváci, ale se svými pány přijedou i nevystavovaní psi a tak jako například na “Speciální rakouské výstavě“ v Grinzenz v Tyrolích, je čas kolem výstavy vyplněn přátelstvím, společným “koníčkem“ srovnáváním psích přátel a sdělováním všeho, co souvisí se soužitím člověka a jeho psa. Vzpomíná se potom nejen na pěknou výstavu a výsledky jednotlivých soutěžících, ale hlavně na prima lidi a moc pěkné okamžiky navázaného přátelství. A co je v lidském životě víc než duševní pohoda, plynoucí ze sděleného přátelství a lásky! Bylo by hezké, kdyby se alespoň některým z nás podařilo takové přátelství najít. A já myslím, že se to v našem klubu podaří většině z nás. …“

 

Cítíte, kolik je moudra v těchto slovech a co bychom si měli neustále připomínat!

 

Prezidentkou klubu byla dr. Rotreklová až do 25. 12. 1995, kdy podlehla zákeřné nemoci. Po její smrti vykonával funkci prezidenta klubu dr. Vladimír Rotrekl, který od začátku znal celou problematiku chovu a vzhledem ke své odbornosti nahradil svou matku ve vedení. Určitou dobu byl také posuzovatelem TP a NP na výstavách. Z pracovních důvodů, kdy využil nabídky práce v zahraničí, přestal funkci prezidenta vykonávat (byl čestným prezidentem).

 

Vzhledem k jeho prodloužení pobytu mimo republiku byla prezidentkou klubu zvolena paní Eva Andrsová, dlouholetá členka klubu a chovatelka trpasličích pinčů. Je jí doposud.

 

Náš klub se zaměřuje na výchovu kvalitních jedinců a především na odstranění chudozubosti. Plnochrupost je, oproti pražskému klubu, podmínkou uchovnění fen i psů německých pinčů.

U trpasličích pinčů smí feně nebo psu chybět maximálně 2 zuby (buď 2 x P1 nebo 2 x M3, kombinace chybějících 1x P1 a 1 x M3 není povolena). Dbáme na čistotu odchovů, i co se týče stavby těla, kvality srsti, není již povoleno kupírování uší a ocasů.

Náš klub se chtěl dohodnout s pražským klubem na sjednocení podmínek chovu obou plemen, ale jednání dne 20. 11. 1999 bylo neúspěšné. Současně nevyšlo ani vzájemné předávání klubových Zpravodajů.

​Ke změně názvu na Klub pinčů České republiky, z. s. došlo 17.3.2018, kdy se změnil statut klubu na spolek. V tomto roce také proběhla volba nového výboru a revizní komise.

​V květnu 2018 schválila ČMKU připojení nového plemene Rakouský pinč pod plemennou knihu 1, kterou vede KPŠR, z. s. 

 

Memoriál dr. Rotreklové

Klub pinčů se sídlem v Brně se rozhodl na památku dr. Rotreklové pořádat každoročně tzv. Memoriál, který by alespoň fiktivně připomněl práci naší bývalé prezidentky. 

​V této tradici bude i Klub pinčů České republiky, z. s. nadále pokračovat a v roce 2019 to bude již 20. ročník memoriálu.