Jdi na obsah Jdi na menu
 


Znáte všechny pinče?

4. 4. 2016

 

Rakouský krátkosrstý pinč (Österreichischer Kurzhaariger Pinscher)

FCI II., No 064

Zatím jsem ho nikde neviděl, ale vím, že někde je. Nakonec jsem vrhl všechny své zvědavé buňky na internet a něco našel.

Rakouský pinč je potomkem “canis palustris“, který údajně žil v okolí rakouských jezer již před 4 000 lety. Plemeno bylo vyšlechtěno v Rakousku, v 18. století, kde je dodnes velice populární. Bohužel za hranicemi své země původu je spíše řazen mezi „povedené pouliční směsky“ nebo úplně neznámý. V roce 1921 začal Dr. Emil Hauck systematický chov čistokrevných psů tohoto plemene. Rozhodl se zachránit „národní dědictví“ a podporovat tuto rasu. Poté bylo plemeno 16. října 1928 uznáno ÖKV a nazváno Rakouský pinč “Österreichischer kurzhaariger Pinscher ” (rakouský krátkosrstý pinč). Začátky chovu byly velmi slibné, ale po II. světové válce stagnoval počet narozených štěňat a v roce 1970 plemeno téměř vyhynulo.

Rodina Manglodova (CHS “Bouda vom Schildbach”) naštěstí nalezla zalíbení v tomto plemeni a v současnosti máme přibližně 400 kusů tohoto plemene po celé Evropě. Ovšem rakouský pinč je znovu v ohrožení vzhledem k vysokému stupni inbreedingu. V Rakousku se je snažíme množit s "Landpinscher" (psi, kteří mají stejný vzhled a povahu, ale jsou plemenem nesmíšeným), abychom tak přidali "novou krev" do populace. Pokud budou všichni evropští chovatelé spolupracovat, máme šanci zachránit rakouského pinče před jeho zánikem.

Původně byl rakouský pinč psem farmářů - střežil dům, chytal krysy a myši, pomáhal farmářovi shánět dobytek. Farmy nebyly oplocené a tak bylo nutné, aby pes neměl lovecký pud. Je vynikajícím hlídačem, plným temperamentu. Nade vše miluje svou rodinu a je velmi závislý na svém pánovi. Nelze jej držet v psincích ani v kotci, vyžaduje neustálý kontakt se svou rodinou. Důležité je, aby štěňata byla socializována v rodině. Když je rakouský pinč podezřívavý k cizincům, je to v pořádku, ale neměl by projevovat nedůvěru k rodině. Měli by být temperamentní a vždy připravení pro nějakou akci. Veterinář by s ním měl mít trpělivost a nikdy nebýt surový, někteří jedinci plemene nesnesou, aby se s nimi nějak manipulovalo. Pokud už máte doma psa, je vhodné k němu vzít opačné pohlaví, feny s fenami a psi se psy často bojují o postavení. S ostatními domácími zvířaty nejsou žádné komplikace. Mnoho rakouských pinčů se také díky své hbitosti uplatňuje pro agility, flyball, záchranářský výcvik, ovčácký, terapeuticky (ale ne každý je vhodný) a také se většinou rádi vystavují. Pro služební výcvik příliš vhodní nejsou.

Něco jsem našel, přečetl a napsal, teď je jen na vás, zda vás toto plemeno zaujme stejně jako mne. Vždyť je to také pinč!

Zdroje:

Kateřina Čechová – www.kennels.cz

www.oe-pinscher-klub.at

www.rakouskypinc.xf.cz

 

STANDARD

CELKOVÝ VZHLED: podsaditý pes střední velikosti se živým a inteligentním výrazem.

 

DŮLEŽITÉ POMĚRY:

poměr kohoutkové výšky k délce těla je 9 ku 10.

poměr délky čenichové partie k délce mozkovny je 4 ku 6.

 

POVAHA / TEMPERAMENT: sebevědomý, čilý, pozorný, hravý, velmi oddaný a přátelský k blízkým lidem. Vůči cizím lidem je podezíravý a nepodplatitelný strážce. Lovecký pud je jen slabě vyvinutý.

 

HLAVA: hruškovitého tvaru, harmonicky proporční vzhledem k tělu.

 

MOZKOVNA: široká a zakulacená s vyznačenou čelní vráskou a rýhou.

Lebka: výrazně vyvinuté jařmové oblouky, silné žvýkací svaly.

Stop: vyznačený.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: černá.

Tlama: silná, nosní hřbet rovný.

Pysky: tenké, hladké, těsně přiléhající, s tmavou pigmentací.

Čelisti/Zuby: silné, plný chrup, nůžkový skus.

Oči: velké oční bulvy, otvor mezi očními víčky je kulatý, okraje očních víček těsně přiléhající, s tmavou pigmentací.

Uši: knoflíkové (klopené) ucho, malé, vysoko nasazené.

 

KRK: silný, středně dlouhý.

 

TRUP:

Kohoutek: dobře vyjádřený.

Hřbet: silný, široký, rovný a pevný.

Bedra: krátká a široká.

Záď: dlouhá a široká.

Hrudník: dlouhý, hluboký, široký, sudovitý; dobře vyvinuté předhrudí. Osvalení hrudníku je silné a pevné.

Břicho: mírně vtažené k bedrům. 

 

OCAS: vysoko nasazený, silný, středně dlouhý, hustě osrstěný.

 

KONČETINY: silná kostra.

 

HRUDNÍ KONČETINY: dobře osvalené, rovné končetiny, se širokou frontou.

Plece: ramenní lopatky dlouhé, šikmo uložené.

Nadloktí: šikmo postavené.

Předloktí: střední délky, rovné.

Kloub zápěstí: silný.

Nadprstí: krátké, mírně šikmé.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY: dobře zaúhlené.

Stehno: široké.

Bérec: středně dlouhý.

Hlezno: silné.

Záprstí: krátké.

 

TLAPKY: dobře uzavřené se silnými drápky.

 

POHYB: plynulý a harmonický pohyb, dobře pokrývající prostor.

 

KŮŽE: těsně přiléhající.

 

OSRSTĚNÍ:

 

SRST: hustá srst s podsadou. Krycí srst je krátká až středně dlouhá, hustá, hladká a přiléhající. Podsada je hustá a krátká, na zadní straně stehen krátké praporce.

 

BARVA: žemlová, hnědožlutá, jelení červená, černá s pálenými znaky. Bílé znaky: znak na hrudníku, tlama, krk, hrdlo, týl, tlapky a špička ocasu. Chybějící bílé znaky nejsou vadou.

 

VÝŠKA:

Výška v kohoutku: 42 – 50 cm (psi 44 –50 cm, feny 42 až 48 cm).

 

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

 

VYŘAZUJÍCÍ VADY:

agresivita nebo bázlivost; podkus, předkus.

Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

 

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.